Myšlenka investování s ohledem na životní prostředí, sociální odpovědnost a řízení firemních struktur — zkráceně ESG — se stala jedním z nejvýraznějších trendů poslední dekády. Stále více správců fondů i individuálních investorů se snaží sladit své výnosové cíle s hodnotami udržitelnosti. Na první pohled jde o logický krok: kapitál by měl proudit do firem, které přispívají k řešení společenských a ekologických výzev. Avšak otázka zní, zda produkty označované jako ESG skutečně plní tento účel, nebo spíše využívají rostoucí poptávku po „zeleném“ investování jako marketingový nástroj.
Nejednotnost metodik a hodnocení ESG
Základním problémem ESG hodnocení je absence jednotného standardu. Každá ratingová agentura používá vlastní metodiku, která se liší váhami jednotlivých kritérií i interpretací dat. Například automobilka s vysokými emisemi CO₂ může získat vysoké ESG skóre díky důrazu na sociální oblast, zatímco jiná společnost s nízkou uhlíkovou stopou může být hodnocena hůře kvůli slabší správní struktuře. To vede k paradoxním výsledkům — firmy, které se z hlediska udržitelnosti jeví podobně, mohou mít zcela odlišné hodnocení podle toho, kdo rating stanoví.
Tyto rozpory komplikují práci správcům fondů i investorům, kteří chtějí přistupovat k ESG strategicky. Pokud dva různé indexy označené jako „ESG leaders“ zahrnují odlišné společnosti, je obtížné určit, zda investor skutečně podporuje udržitelné podnikání, nebo jen sleduje přejmenovaný standardní index s kosmetickými úpravami.
Finanční výkonnost versus etické cíle
Analýzy výkonnosti ESG fondů přinášejí smíšené výsledky. V obdobích silného růstu trhu, zejména v letech 2020–2021, kdy technologie a obnovitelné zdroje dominovaly, ESG strategie často překonávaly své tradiční protějšky. Jakmile se však ekonomické prostředí změnilo a do popředí se dostaly energetické a těžební společnosti, výkonnost ESG fondů začala zaostávat. Ukazuje se tak, že ESG není zárukou vyššího zisku, ale spíše způsobem alokace kapitálu s odlišným rizikovým profilem.
Dalším aspektem je koncentrace portfolií. Mnoho ESG ETF drží podobné akcie z technologického a finančního sektoru, což snižuje diverzifikaci a zvyšuje závislost na úzké skupině společností. Tento efekt může vést ke stejným tržním rizikům, proti nimž by ESG strategie měly původně chránit. Právě proto je důležité analyzovat nejen hodnotové aspekty, ale i strukturu a volatilitu samotného portfolia.
ESG ETF pod lupou transparentnosti
Při hodnocení, zda ESG fond skutečně přináší pozitivní dopad, je klíčové sledovat jeho transparentnost. Zda fond aktivně vylučuje společnosti spojené s fosilními palivy, zbraněmi či porušováním lidských práv, nebo zda se pouze spoléhá na symbolické úpravy váh. Některé indexy totiž deklarují udržitelnost, aniž by zásadně měnily složení svého portfolia.
Právě zde se projevuje rostoucí tlak regulačních orgánů, které začínají vyžadovat jasnější definice a povinnost uvádět, jakým způsobem jsou ESG kritéria implementována. Pro investora to znamená, že by měl nahlížet za marketingové slogany a zkoumat konkrétní přístup správce fondu k výběru titulů, stejně jako kritéria, podle nichž jsou společnosti hodnoceny.
V tomto ohledu mohou být vhodným nástrojem ETF fond zaměřený na transparentní indexy, které jasně definují, jaká ESG data používají a jak se promítají do vážení jednotlivých akcií. Takový přístup snižuje riziko tzv. greenwashingu a umožňuje lépe porovnávat výsledky s běžnými indexovými fondy.
Dlouhodobý přínos a budoucí vývoj
Debata o ESG investování se bude dále vyvíjet spolu s rostoucí dostupností dat a tlaky investorů na větší odpovědnost firem. Je pravděpodobné, že dojde ke zpřísnění standardů, sjednocení metodik a rozšíření povinného reportingu. V konečném důsledku by to mohlo přinést nejen větší důvěru v ESG produkty, ale i přesnější měření jejich skutečného dopadu.
Prozatím však platí, že ESG ETF zůstávají rozmanitou kategorií — od fondů s reálným dopadem až po ty, které jen využívají poptávku po udržitelném investování. Odpovědný investor by proto měl k těmto produktům přistupovat se stejnou mírou kritického myšlení, jakou věnuje analýze rizika a výnosu u jakéhokoli jiného investičního nástroje.
